Ozobot – Ozomapa – Jednotahovka

Úkoly, které mohou žáci realizovat pomocí ozomap v této skupině, jsou typické již svým zadáním – projeď obrazec jedním tahem. Úplně původní inspirací pro mě byla klasická hádanka typu „nakresli domeček jedním tahem“. Pln nadšení jsem vytvořil ozomapu tohoto typu jen abych zjistil, že jí ozobot prostě odmítá projet. Klasické ozokódy typu zahni doprava, doleva, nebo jeď rovně jsou totiž vázané na schopnost ozobota zabrat optočlenem na spodku robůtka kombinaci černé a bílé barvy, kterou ozobot vyhodnotí jako situaci, kdy dorazil na křižovatku a může tedy aktivovat odbočovací algoritmus.

Většina klasických jednotahovek se kreslí tužkou a tudíž je možné volit jakékoliv kombinace úhlů a směrů. Pro ozobota to ale tak jednoduché zdaleka není. Předně není schopný dobře rozlišit ostré úhly, tudíž jsem všechny ozobotí jednotahovky později koncipoval jako jízdu po čtvercové síti. Všechny odbočky a zatáčky jsou tedy pravoúhlé.

Dalším omezením je nutnost minimálně dvoucentimetrové černé dráhy od každého kódu. Toto omezení limituje výrazně možnosti při navrhování map menších rozměrů. Mapy prostě potřebují určitý prostor a proto jsem postupně ustoupil od řešení map na listech velikosti A4 a se skřípěním zubů akceptoval nutnost tisku map na listy velikosti A3.

Vývoj série map – jednotahovky

Kluci zjišťují, že nakreslit správně mapu není tak snadné – zkušební testování

Vývoj této série map (jedná se o 12 map) jsem zahájil koncem října 2021, kdy jsem si začal zaznamenávat první náčrtky celé koncepce. První mapy této série byly o velikosti listu A4. Začínal jsem od nejjednodušších a postupně jsem zvyšoval obtížnost. Mapy jsem vytvářel v programu Inkskape a postupně jsem se do nich snažil vkládat další a další funkcionality, které ozobot zvládá. Zhruba do sedmé – osmé mapy bylo technicky možné vytvářet tyto mapy na papíry velikosti A4. Zlom přišel, když jsem zařadil do map skok mimo čáru. Ozobot totiž potřebuje pro tento manévr cca 3 cm prostoru od zadaného kódu, aby jej provedl korektně. Tím se zvýšily nároky na plochu papíru a proto jsem se rozhodl celý koncept převést (po menším průzkumu na školách, kdy jsem si ověřoval jestli disponují tiskárnou, která by tisk tohoto rozměru umožnila) na rozměry papíru A3.

Mapy jsem si samozřejmě testoval na dětech ze svých kroužků robotiky i na dětech ze ZŠ Hornická, které mě navštěvovaly v prosinci 2021 na výukové semináře. Reakce jsem si vyhodnotil jako velmi dobré.

@ondranauci.cz

ozobot – test skoku mimo čáru, on snad ani nezastaví – #ozobot #ozobots #ozobottest #ozobotevo

♬ původní zvuk – Ondřej Merta895
Test skoku mimo čáru

Již zmiňovaný skok mimo čáru si vyžádal nějaký čas na pokusy, kdy jsem zjišťoval detaily, jak vlastně takový skok mimo čáru přesně probíhá. Při těchto zábavných pokusech, u kterých samozřejmě nemohly chybět kluci z kroužků, kteří považovali za svou povinnost se také zapojit, jsem ověřoval například jak dlouhou dráhu je ozobot schopný po opuštění čáry ujet (nenarazil jsem na limit, což mě potěšilo).

Testoval jsem také paměť na příkazy – ozobot si pamatuje poslední příkaz k odbočení a je schopný jej v průběhu skoku mimo čáru – přesněji po dopadu na cílovou čáru (kterou vyhodnocuje jako křižovatku) uplatnit. V případě, že před skokem mimo čáru není zadaný příkaz k odbočení, odbočuje ozobot náhodně, což může neznalému způsobit komplikace.

Na konci každé jednotahovky jsem dával příkaz na třísekundové zastavení. Ten je tam pouze „pro parádu“, v praxi jsem jej po dětech nikdy nevyžadoval.

Na co si dát pozor při použití

Jako u všech map je třeba hlavně donutit děti před vyplňováním přemýšlet a třeba si i prstem mapu projet nanečisto. Některé mapy, zejména těch vyšších levelů, jim v prvním dojmu mohou připadat neřešitelné. Je dobré je upozornit, že každá mapa řešitelná je. U malých dětí bych ještě navíc nenápadně naťukl pár fíglů, které mohou při řešení použít.

  • Pokud nechceme použít prostor pro kód je povolené přepsat jej černou barvou, čistě jako průchodnou čáru.
  • Některé mapy jsou řešitelné pouze použijeme-li skok mimo čáru.
  • V případě skoku mimo čáru je dobré předtím vložit kód přikazující odbočení na správnou stranu poté co robůtek dojede k dopadové čáře.
  • Mapy jsou řešitelné více způsoby.
  • Je povolené na startovní pozici jemně ozobota posunout po čáře směrem, kterým je třeba aby začínal.
  • Někdy ozoboti zazmatkují i když jsou kódy na mapě správné. Zkontrolujte jak je nabitá baterie, nebo ozobota zkalibrujte.

Správné řešení

Všechny mapy jsem si osobně sám vyřešil – jsou řešitelné. Správná řešení přikládám v následujícím videu.

Mapy ke stažení

Všechny mapy jsou vyzkoušené pro rozměry na papír A3.

Všechny mapy v jednom souboru

Mapa č. 1

Mapa č. 2

Mapa č. 3

Mapa č. 4

Mapa č. 5

Mapa č. 6

Mapa č. 7

Mapa č. 8

Mapa č. 9

Mapa č. 10

Mapa č. 11

Mapa č. 12

2 komentáře u „Ozobot – Ozomapa – Jednotahovka

  1. Milan Tomeš, Prostějov Reagovat

    Dobrý den, s dovolením jsem si stáhnul Vámi nabízené mapy. Pořídil jsem vnukovi (10let) Ozobota s nadějí jej vtáhnout do problematiky robotů a jejich programování. Moji snahou je jej učit přes OzoBlockly – sám už něco drobného zvládne, nicméně i definování po čáře je zajímavé a zábavné.
    Můj dotaz – existuje nějaký „Ozobot klub“ pro výměnu názorů či výukových programů? Máte-li zájem, můžu poslat i naše společně vytvořené výukové programy. Momentálně jsme dokončili prográmek pro Ozobota – zcela samostatný průchod libovolným bludištěm…. Ukazuji mu na tom, jaký je rozdíl mezi nahodilým pohybem robotka a programem nalezení cesty.

    • Ondřej Merta Autor článkuReagovat

      Dobrý den
      Radost práce s ozoboty (ale i s jinými edukačními roboty) tkví v tom, že učí především žáka skutečnému informačnímu myšlení. Tedy nikoliv jen učení se obecné teorii, ale tomu o čem skutečně robotika je – schopnosti aplikovat teorii a znalosti v realitě. Použití edukačního robota je dobré v tom, že žáku poskytne zpětnou vazbu – zda problém skutečně vyřešil (tj. robot udělal to co po něm programátor chtěl). Doporučuji neomezit se pouze na ozoboty, zábavných edukačních robůtku je již dnes široká nabídka. Ozoboti jsou bohužel poměrně drahá alternativa.
      Co se skupin týče. Většinou se vše točí hlavně kolem skupinek nadšených učitelů informatiky (zejména ze základek a středních škol). Vysoké školy jsou trošku jiný level, tam se to dělá na trošku vyšší úrovni :-). Já se pohybuji hodně na facebooku, kde je několik odborných skupin zabývajících se novou informatikou, kde se občas probírají i otázky kolem výuky pomocí robůtků. Většinou je to ale ve stylu „co máme pořídit?“. Doporučuji skupinu „Informatika, robotika a digitální kompetence na 1. stupni ZŠ“, případně přímo speciálku na ozoboty zvanou „ozobot ve výuce“, či její sesterský web provozovaný kolegyní Šandovou http://ozobot.sandofky.cz/ .

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *