Koncept tohoto souboru map vznikl ve snaze využít nejlepší vlastnosti ozobotů, kterou je chůze po čáře. Mapu mám k 29.12. 2021 vyzkoušenu na čtyřech skupinách dětí (3 kolektivy zájmových kroužků robotiky a jednu třídu šesťáků ze ZŠ Hornická z Chomutova). Ve všech případech děti přistupovaly k řešení s nadšením. Postupně jsem také zjistil některé problémy, které jsem řešil upřesněním pravidel řešení mapy a drobnými úpravami na mapách.
Mapy byly vytvořeny poměrně rychle během dvou večerních sezení, ale zafungovaly velmi dobře. Cílem aktivity bylo nasimulovat dětem problémy se kterými se setkávají architekti měst a plánovači dopravy – efektivitu dopravního systému vzhledem ke specifickým vlastnostem transportního média. Zároveň jsem nechtěl omezovat kreativitu dětí (a celkem jsem byl i zvědavý, jak zareagují a co vymyslí).
Cíl mapy
Na mapách jsou vyznačeny obytné sektory – šedé domy s buňkami pro robůtky čtyř barev. Na každé mapě (4 mapy) je také jeden „velký“ cíl dopravy (zoologická zahrada, vesmírný přístav, továrna na sliz a farma na muchomůrky). Cílem je dopravit tam a zpět vždy k jednomu velkému cíli jednu „stejnobarevnou“ pracovní směnu robůtků. Robůtci byli uznání za „naložené“ poté co ozobot pomocí kódu zastavil v blízkosti jejich obydlí. Daná trasa musela mít samozřejmě i zastávku u „velkého“ cíle.
Limitující faktory mapy
- Šířka ulic – šířka městské ulice je navržena většinou zhruba na šířku ozobota. I když na ní děti dokázaly někdy vměstnat i dvě funkční trasy. Úzké ulice jsou pak kombinovány se širšími bulváry, umožňujícími efektivní fungování i více tras vedle sebe.
- Rozmístění ubytovaných robotů – robůtky jsem zpočátku rozmísťoval zcela náhodně, ale rychle jsem přišel na to, že je třeba je umísťovat do domů tak, aby tvořili uskupení na dům s maximálně třemi, ale raději pouze dvěma barevnými kombinacemi. Je dobré, když mají děti při vymýšlení tras nějaké záchytné body a je také dobré, když jde mapa alespoň trochu vstříc aspoň dílčímu řešení.
- Nemožnost tvorby úseků pro společnou jízdu – pomocí ozokódů nelze naprogramovat možnost jízdy po delších společných úsecích, protože ozoboti nedisponují, jak jsem si pokusem ověřil, pamětí větší než jeden příkaz pro příkazové kódy změny pohybu. Ze dvou vstupů jsou tedy schopny správně zareagovat pouze na první křižovatce. Na druhé křižovatce s výstupem ze společné trasy jsou schopny si vybrat pouze jednu variantu odbočení, popřípadě odbočují náhodně.
Doporučený postup řešení mapy
- Sklad listů – V úvodní fázi je dobré si promyslet poskládání jednotlivých listů/čtvrtí mapy. Je vhodné na to děti v začátku upozornit. Úmyslně neříkám, jaký je předepsaný, nebo vhodný způsob uspořádání. V tomto případě je předností volná modularita uspořádáni, která umožňuje poskládat město robotů ve více variantách.
- Zkuste to napřed nanečisto – Když jsem mapy poprvé dal dětem k dispozici vrhly se na ně a hned začaly kreslit. Samozřejmě všechno špatně a samozřejmě chtěly hned nové mapy. Napodruhé jsem je donutil si obyčejnou tužkou lehounce předkreslit trasy. Jeden aktivista pak dokonce za tím účelem vytáhl i penál s pastelkami. Také se samozřejmě vyplatí před spuštěním celé akce vydat podrobné instrukce a zmínit se o pravidlech.
- Šířka ulic – Je vhodné při počátečním uspořádávání volit pozornost šířce ulic a předem si určit kudy povedou víceproudé linie. Lze využít i vnějších okrajů mapy.
- Zabydlenost obytné zóny – Nápomocným pro navrhnutí jednotlivých tras může být, věnujete-li pozornost shlukům – místům kde bydlí více robůtků jedné barvy a těmito místy pak vedete co nejefektivněji trasu.
- Efektivita nakládání – Robůtky z obydlených zón můžete nakládat efektivněji, když navrhnete zastávky tak, abyste vybírali robůtky z více budov najednou.
- Vědět kdy už to nemůže být lepší – Někdy je efektivnější nesnažit se „naložit“ úplně všechny robůtky za každou cenu. Při vyhodnocování lze zhodnotit i situaci, kdy konstruktérský tým nenaloží na trase všechny robůtky dané barvy (viz. odstavec Vyhodnocení).
Upozornění: Děti mi pravidelně zajížděly místo ozokódu na trase, coby zastávky na ulici, přímo do domů. Ozobot pak pravidelně zmateně bloudil po objektu a hledal čáru. Asi je lépe předem informovat řešitele jak si nakládání robůtků představujete, autobus vám také nezastavuje přímo na balkóně.
Vyhodnocení
Celou akci jsme pojali jako soutěž mezi týmy, děti si to také náležitě užily a bylo zajímavé sledovat tu tvůrčí dynamiku. Většinou pro vyhodnocení stačilo spočítat počet realizovaných tras. Jednu zpravidla dokáže stvořit každý tým. Tři realizované trasy jsou nadprůměrný výkon, čtyři zatím nikdo nedal :-). Pokud děti mají stejný počet tras může pro rozstřel stačit sečíst počet naložených robůtků (zde je možné zohlednit, pokud řešitelé nějakého robůtka vynechají).
Mapy z článku ke stažení
Mapy jsou určeny pro tisknutí ve formátu A3.